Vítězné náměstí
Vítězné náměstí, lidově zvané též Kulaťák, je podkovovité náměstí v Praze na rozhraní Dejvic a Bubenče. Nachází se na něm kruhový objezd, do něhož ústí čtyři ulice (Svatovítská, Československé armády, Evropská a Jugoslávských partyzánů), s tramvajovou křižovatkou uprostřed, pod ním pak stanice metra Dejvická. Vzniklo v roce 1925.
Historie
V roce 1922 vznikla Velká Praha, jež sloučila množství okolních městeček do jednoho velkého územního celku. Připojeny byly i Dejvice a nedaleká Bubeneč. V té době pouze malinké městečko, kde mnoho domků nestálo. Místo dnešního náměstí byla holá pláň posetá několika křivolakými cestičkami. Aby zde mohla započít nová výstavba, bylo třeba situaci řešit nejprve hlavně urbanisticky.
Tomu předcházela veřejná architektonická soutěž na urbanistický koncept zástavby tohoto území v roce 1920. Jako nejvíce vyhovující se ukázal projekt od tehdy jednačtyřicetiletého architekta Antonína Engela. Nutno přiznat, že Engel zvolil ideální řešení odpovídající dané situaci. Vzhledem k tomu, že Bubeneč již byla poměrně zastavěna a navíc zde vedla původní kupecká cesta od Písecké brány, kterou bylo třeba v plánech respektovat, byla na jedné straně orientace náměstí poměrně předurčena. Engel pojal nové náměstí monumentálně, vytyčil zde všechny důležité úlohy, zakreslil sem parcely pro plánované instituce armády i další objekty a všemu dal jednotný neoklasicistní výraz. Auta byla vedena po kruhovém objezdu a stejně tak i tramvaje. Až v roce 1942 byla dráha tramvajových kolejí pozměněna a vedena středem náměstí v souvislosti s dřívějšími problémy, které vyústily až ve vykolejení jedné tramvajové soupravy.
Nejvyšší zamýšlená budova, která mu měla vévodit jako dominanta měl být rektorát ČVUT. Bohužel k výstavbě rektorátu v tomto místě nakonec nedošlo.
Komentáře
Okomentovat